Říjen 2009

Vše to vypotím...

30. října 2009 v 16:37 | Elisss |  Moody Status
Celldweller je muzika,kterou momentálně poslouchám pořád:*Ok,dneškem jsem začala...XD

Stalo se něco neuvěřitelného.Téměř po pěti týdnech jsem se odhodlalal cvičit.Našla jsem v sobě tu sílu vytáhnout to zatracené dývko s kalanetikou a strčit ho do mašiny...
Věděla jsem,že začít od znova nebude lehké.Zároveň jsem ale mile překvapená,nebylo to zase tak hrozné.Pravda,záda mě při protahování pěkně bolela,ale na to už jsem si stačila dávno zvyknout...
Chtěla bych tomu měsíčnímu zahálení dát pěkně dlouhou pauzu.Začínám odznova.A pěkně tvrdě...
Zajímalo by mě,když jsem si stanovila tolik cílů (schoola,psaní atd...),jestli je všechny budu poctivě plnit...
Doufejme,že ano.
Za chviličku se půjdu dát trochu do kupy,jedu na návštěvu k tatíkovi.
Tak zatím moji:*Papuá

Pozor na jejich tesáky...

29. října 2009 v 8:15 | Elisss |  Moody Status
To,že je sedm hodin ráno a já tu právě píši článek,není proto,že jsem už chtěla vstát,ale proto,že sem byla donucena vstát.A to je rozdíl.Ne však rodičemi,spíše takovým ne moc zrovna pěkným snem...
Zdálo se mi o tom,že mě můj vlastní táta nahání se sekernou která byla tak obří,že by sťala snad dvanáct hlav najednou,zdálo se mi o dinosauří invazi,že se ti tvorové opět vrátili na planetu Zemi,byli velice nebezpeční a útočili na nás.Ddálo se mi,že jsem stála nahá v koupelně a ta se začala pomalu pozvolna plnit od stropu až po podlahu pavouky,ale nikdy by mě nenapadlo,že budu mít noční můry z vlků...
Soustředění několik desítek lidí si vyšlo na procházku do lesa.Co jsme tam dělali vám už přesně nedokážu říct,mám ale pocit,že jsme tam utvářeli nějaké divadlo:D.Občas se v těch snech toho splantá docela dost.:DKdyž jsme ale tu naši činnosti ukončili a rozhodli se les opustit a šli jsme jednou z lesních cestiček (jinak byl ten les hrozně pěkný,takový hezky udržovaný asi málokde najdete:Dnavíc mám pocit,že v jsme se nenacházeli ani v ČR) spatřila jsem,jak si to po jedné z těch druhých pěšinek šine tak pomaličku spěšně takovej hezkej chlupatej čumáček s tesákama.Celá u vytržení jsem se přesunula až do čela pochodu,který vedl postarší pár a oznámila jsem jim,co jsem právě viděla.Samozřejmě nastala panika,některé děti se rozeběhly a snažily se co nejdříve dostat do hotelu,v kterém byl celý tento tábor ubytovaný,což nebyl vážně dobrý nápad,protože najednou se odněkud opravdu zpoza stromů vynořil onen obávaný čumáček a ty tesáky vážně moc mile necenil.Všichni jsme běželi stejným směrem,rychle jsme postupovali ven z lesa a to zvíře nám bylo samozřejmě stále v patách.Nakonec jsme doběhli nějaké propasti,kterou,pokud jsme si chtěli zachránit život,jsme museli akčně přeskočit.Nadcházející situace je vážně těžko popisovatlená,objevil se tam však jakási zvláštní klec,kterou jsem vážně poprvé viděla jenom v tom snu a s ní i pomoc z útulku,která toho vlka sice odchytila a my mohli přeskakovat tu rokli,jenomže než se dostala řada na mě a ještě na několik málo jedinců za mnou,tak jim tesáček pláchl.Jenomže ani on nebyl neomylný a nacouval přímo tam,kde mu pevná půda pod nohama už končila.Zahučel tam (propast byla sice hluboká,ale bezedně vážně nevypadala) a bylo nejspíš naprosto nemožné,že by ten pád přežil,jenomže musel být nejspíše úplně nesmrtelný,protože se z propasti ozývalo vytí...
Celá vyčerpaná jsem přeskočila roklinu.Odrazila jsem se však málo a zůstala viset na pouhem okraji protější skály.(byla pokryta mechcem a mě ty ruce pěkně klouzaly...).zazněl mi však v uších hlas,který jsem nebyla schopna zařadit někomu,koho znám,patřil ale muži. Někteří padnou a jejich život končí.Ti,kteří se ale ještě stále drží,mají právo jej ještě žít.Po těchto slovech jsem v sobě opravdu našla tu sílu se vzchopit a nakonec jsem se na ten okraj vyšplhala.A ještě tomu bláznovství nebyl konec...

Byli jsme na hotelovém apartmánu.Čekala jsem,až se uvolní koupelna a já se budu moct osprchovat.Oblečení jsem měla propocené a tmavěhnědé vlasy se mi lepily na tvář.Na schodišti dřepěla moje spolužačka,která chodí o ročník níž,jmenuje se Anežka,ale to v podstatě není až tak důležité.Ještě držela na klíně nějakého malého kloučka...
Obě jsme byly naprosto rozhozené,vyčerpané a stále ještě vyděšené...
Nestačila jsem se uklidnit,protože se najednou po schodech do mezipatří,kde jsem byla já,začalo poklidně šplhat něco huňatého.Ten pes za mnou s klidem přišplhal a jako kdyby to byla naprostá samozřejmost,šel do obsazené koupelny,protože dveře byly pootevřené.Neváhala jsem už ani vteřinu a okamžitě jsem sbíhala schody.Když jsem se ale odvážila otočit,spatřila jsem za sebou tu kuličku.Šla po mně...
Rychle jsem opustila apartmá a zabouchla dveře.Ta bestie zůstala uvnitř.Alespoň jsem si to myslela.Venku pršelo.Nastala průtrž mračen.Brečela jsem.Věděla jsem,že uvnitř jsou tři další osoby,kterým šlo nejspíše krutě o život...
Celá promočená a ztrápená jsem došla až k otevřenému altánu,který byl velice prostorný.Uvnitř sloužil jako součást posezení,patřil totiž k místní restauraci.Prošla jsem vchodem dovnitř.Lidé se bavili u stolu.Hned jsem našla místo,které bylo obsazeno dvěma lidmi,postarší ženou a mužem,hlavními organizátory.Vypadali příšerně zklesle,slzy z očí jim však ještě netekly.Ta paní do nich ovšem už neměla daleko.Zmoženě jsem se posadila na místo vedle pána.Všichni tři jsme mluvili o tom,jaká to je tragédie,v lese si totiž útok toho tvora vyžádal několik obětí.Než jsem však stačila oznámit,že už není bezpečno ani tady,ostatní lidé u stoli zmlkli.Vzápětí však drtivá většina z nich začala křičet.Návštěva vlka byla pro každého ne zrovna moc milým překvapením.Převracely se stoly,všichni křičeli...
Někteří šťastlivci,co nebyli polapeni jeho zuby se hrnuli ven.Ani já jsem nebyla výjimkou a dva oragnizátoři mě následovali.Zvláštní bylo,že všechno venku,navzdory dešti,který ještě před chvílí lil,se zdálo být suché.Jenom já jsem byla stále zmoklá jako slepice.Džínové kraťasy se mi lepily k tělu (ano,tohle je také moc důležitý poznatek,narozdíl od svých bežných snů,jsem v tomto musela vypadat jinak a také jsem byla o několik let starší.Netuším,co jsem měla jinak na sobě,jaké jsem měla boty...jediné co vím,že jsem měla ty pěkné kraťásky,co jsem neměla odvahu si nikdy koupit,protože mám tlustý stehna:D..a v tom snu jsem je měla krásně svalnatý:D...a také jsem měla tmavší barvu vlasů,co se mi vlnily.Úplně někdo jiný.D)běžela jsem hotelovým komplexem a zanedlouho se mým očím naskytl pohled na otevřené dveře,které nejspíš vedly do jednoho z mnoha těch hotelových apartmá...
Než jsem tam stačila vběhnout,cestu mi samozřejmě zase zkřížilo to proklaté zvíře...
Bylo rychlejší.Okamžitě jsem se otočila na patě a běžela křížem krážem uličkami.Dokonce jsem cítila jak se mi ty jeho chlupy otřely o kůži...
Přišla mi tahle nesmyslná honička jako celá věčnost.A potom jsem se začala strašně smát.V uších mi totiž hučela tahle písnička.XD..víte,já ji vůbec neposlouchám:Dnevím,co tam měla co dělat...XD
Musela jsem se vážně doopravdy zbláznit,litala jsem tam jako naprosté pako,zpívala si,smála se u toho s vlkem za zády..XD
Jenomže v nejlepším je dobré raději přestat.Nechtěla jsem se nechat zakousnout,proto jsem se raději probudila...
Navzdory tomu,že to vše byl příšernej,neforemnej výplod mojí fantazie,který je naprosto nemožný,mám pocit,že na pár dní asi nevykročím do lesa..XD...
Kam na ty hlouposti ta moje hlava chodí:D....
Pozor na vlčky:D^=^

*tired*

27. října 2009 v 20:52 | Elisss |  Moody Status
Ano,to opravdu jsem.Dnešek byl dosti vyčerpávající den.A já mám ještě tu sílu se doplazit k počítači a napsat článek.Jsem to ale dobrá!:D (egoismus je výsadou pana B.,nikoliv mě:D)Ok,takže,jelikož byl dnešek vyčerpávající,seznámím vás s menšími podrobnostmi;)
1.Mám lístek.D
Jojojo,konečně si jej můžu pěkně ošahat a mít dobrý pocit,že ho můžu držet v packách.Včera...to byly ale nervy!Vážně,civěla jsem na stránky ticketpro jako puk,zoufale koukala na hodiny na monitoru a čekala,kdy jim ten blbý server konečně půjde.XDMyslela jsem,že se z toho zlázním.Snad a ni při testu jsem nikdy neměla takový rozrušení..XD(ok,dnešní nečekaný test z přírodopisu byl výjimkou...)
Nakonec jsem jej tedy zarezervovala a byla spokojená jako želva.Ovšem dnešek byl další dobrodružství,protože cestovka,kde jsem si měla lístky vyzvednout,byla nečekaně zavřená,proto jsem musela jet do Olomouce do informačního centra,kde měli do 7 a já to v pohodě stíhala,ale tam mi oznámili,že berou jen ticketportal a stream,tak jsem musela ještě urychleně leťět přes půlku náměstí do jakési "Fantasie" a tam jsem ty lístky spatřila už na vlastní oči..XD.Bylo to těsně,přijít o minutku později,už by tam mohlo být zavřeno...XD
No,tak El je co se týče objednávání lístků nyní patřičně vzdělaná,příště už bude vědět co a jak;)
Včera jsem se zmiňovala,že jsme ve škole měli Haloween,ale nakonec jsem za žádnou příšerku nešla.Důvod?Moje vrchní vizážistka mi ochořela a já bych si sama zmalovat oči a a natupírovat hlavu nedokázala (nebo se mi spíš nechtělo?:D)...každopádně náš třídní byl vážně Kočavec:DD
Jinak jsme měli také besedu se sexuologem panem Uzlem,který byla velice..obohacující:D(zejména pro kluky,kteří bohužel nemají Péči o fakana,čili toho zase tolik nepobrali...)Mě,jakožto přímo fanatyckého úchyla bavila:D..
Oněco méně mě však potěšil dnešní přepadák z přírodopisu.Měla jsem chuť rvát si vlasy...
Proto jsem ode dneška pevně rozhodnutá,že se budu do školy připravovat opravdu pořádně.nejspíš budu pořád jenom ležet v učení,ale když se to vyžaduje,tak prosím...
Ostatně,příští rok mě čeká už střední škola,měla bych si začít zvykat.Je mi jedno,jestli budu označována za šprta.pěkné známky a dobrý pocit mi za to stojí...

Attention

26. října 2009 v 19:12 | Elisss |  Moody Status
...I'm trying to tell you
I'm trying to know you
I'm dying to show you
Fighting to get you...



Právě proběhla velice tichá večeře u stolu.tři lidé,navzájem po sobě pokukujíc,jako kdyby se snad viděli poprvé v životě a styděly se před sebou navzájem strčit si vidličku do pusy...
nevím,co se stalo a pídit se po otm raději ani nebudu.Vážně to nechápu...
Existují dny,kdy sedokážu sama od sebe usmívat.Ty dny jsou opravdu nádherné.Přesto,že jsem se bála dnes odchodu do školy,přestože je venku mlhavo a je tam zima,mám se vlastně skvěle.Bohužel,tak jako vždy,jsem asi jediná,která má ještě chuť se smát,protože ti ostatní kolem mě pláčou.V žádném případě,já určitě nejsem tím sluníčkem,za které mě tolik lidí naivně považuje...
Zítra se do školy mohu přiřítit jako strašidlo.Na počest Haloweenu,svátku,který já nemám ráda;D.Měla jsem snahu udělat ze sebe zítra na školních záchodech manga postavičku,ale skutečnost,že jdeme po druhé hodině na přednášku se sexuologem mi moje plány poněkud zhatila:D.Lituji,že už tu hlavu nemám tak rajčátkovou.Až tam budu zítra sedět,byla bych komplet krásně červená:D..škoda.Když už jsme u těch vlasů,dávám vám sem fotografii těch mých pačesů.Myslím,že vy ten rozdíl ani nepoznáte.kdybych ovšem kolem vás prošla z masa a kostí,asi byste si toho všimli snáz.Moc dopodrobna ten obrázek prosím nezkoumejte:D
Poslední,co sem prostě dát opravdu musím,je tohle:
Já...nevím,co k tomu říct.Mm,je to sexy,no:D:***

Slyšet,vidět,cítit a konečně pochopit...

25. října 2009 v 16:03 | Elisss |  Moody Status
Mm,víkend,neděle:)To je zdánlivě docela dobrý den,co myslíte?:)...vážně,není to tak špatné,ačkoliv neděle odpoledne ráda vůbec nemám,dnešek je vlastně docela takovou světlou výjimkou.Nestresuji se ze školy,protože to nemá cenu.D

tragedy-or-comedy.blog.cz

Zároveň se však zítřka bojím.Bojím se toho,co nastane,až si sednu do lavice.Až na to místo vedle mě usedne jedna konkrétní osoba.Mám strach,jak na ni budu reagovat,jak bude reagovat ona na mě...
Víte,vše se nejspíše bude odvíjet od toho,jak se zítra ráno vyspím.Možná nebudu s tou danou osobou chtít nic řešit,možná že budu zlá,možná budu prostě fňukat jako nakopnuté štěně,protože mě bude naprosto ignorovat,nevím...
Chtěla bych,aby bylo všechno jako při starém,jenomže,od čtvrtka mám pocit,že se vše změnilo.A já stále nevím proč...
Je mi to líto...
Dále se nemohu dočkat koncertu,po tom,co jsem dnes viděla,vím jedno.Potřebuji je slyšet...

Ať je zítřek dobrým dnem...


Svítíííííí!!!!:D

22. října 2009 v 22:19 | Elisss |  Blog Twitter.com
!!!!!JOJOJOJOJO!!!!

!!!15.3.2010!!!!

PRAHA-Tesla Arena

Budu tam<333

Chtěla by Sluníčko a blankytnou Oblohu.

22. října 2009 v 21:02 | Elisss |  Moody Status
Včerejšek byl dnem blbec.A dnešek nebyl o moc lepší.Zajímalo by mě,jaký bude zítřek....


Datuje se den 21.říjen v roce 2009.Jedna dívka má pocit meněcennosti,po návštěvě kadeřníka se mermomoci chce dobelhat do drogérie,koupit něco červeného,cokoliv,jen aby se ty příšerné,hloupé,blonďaté prameny,co si nechala dobrovolně vykouzlit,už rozhodly dál neobtěžovat v odrazu v zrcadle a následně si těsně před spaním povzdechne,že nemá splněné to,co měla mít,začnou se jí z očí kutálet slzy vyčerpanosti...
Když nastává den 22.říjen rok stejný,má sto chutí na školu vyšpulit zadnici,trochu spacifikovat pár milovaných lidí.Domů se vrací s napuchlým obličejem,co prodělal očistu a s plným močovým měchýřem,co hrozí,že každou chvíli asi praskne.Padají jí gatě a rozčiluje ji to.Večer ze začíná rozpomínat,že dne 23.října nejspíš bude psát nějaký test z jejího "oblíbeného" předmětu,nazýávaným matematika...
Chce se skrýt před celým světem,chce utíkat a nezastavit se.Ona však statečně dýchá dál.Protože ví,že budou i horší dny,horší než kdyby měla na hlavě třeba barvu zelenou nebo psala třeba 10 testů...
Ještě pořád totiž věří ve Sluníčko a modrou oblohu...:)Možná,že to je to,co ona tolik potřebuje.Mít svoje Sluníčko...a občas se pro jistotu vrátit na Eulipid.Protože tam je modrá obloha vždycky a tráva navždy rezavá...

Kdo by chtěl?Já ne.Jenomže co člověk vlastně chce...

20. října 2009 v 21:43 | Elisss |  Moody Status

Huh...nevím nevím,nechce se mi zítra do školy:(Ale vůbec ne.Máme trapný dějepis,do kterého nemám sešit,protože ctěná slečna,která si jej půjčila se neuráčila dorazit do školy a já nemám ponětí,kdy tak učiní....mám chuť kousta a škrábat.:X...Vrrr...
Musíte si myslet,že jsem strašná histerka,dobře,tak ať:D...je to hloupost,ale i taková malichernost mě dokáže znervóznit...
Nutno se ještě zmínit,že jsme dnes absolvovali koncert "Píšu písničku"...
Co už ovšem zmiňovat nemusím je to,že byl...no,jak to říct..:/ Víte,když jsem toho Zdeňka viděla na tom malém podiu v kině,bylo mi ho svým způsobem líto a zároveň jsem měla chuť ho odtamtud "vylejt"....
Je prostě strašně smutná představa,že jeho sen o životě obletované hvězdy je prakticky nemožný.Řekněte,kdo by chtěl do konce života zpívat zamilované,zasněné songy nějakým oplzlým puberťákům?Já tedy ne.(A to jsem se rozhodla že budu učitelkou..XDJá!:DNejspíš si to rozmyslím..XD)ta moje druhá polovina tak moc toužila po tom,aby zmizely sedačky,to malé podium se změnilo ve velkou,osvícenou rockovou stage,tu španělku držel v ruce Tom,brnkal by na ni alespoň něco záživnějšího a já už vnímala jenom Billův hlas...
Strašně se těším na koncert.Teď,když je naděje,chci jí využít.Konečně si splnit ten vytoužený sen...musím,prostě musím!Bojím se,co v téchvíli,až tam budu,nastane.Jestli se budu smát,brečet..já nevím,netroufám si říct...Ale jsem ochotna to všechno podstoupit<3Kvůli nim...Kvůli němu...
No,poslední,s čím bych se vám chtěla svěřit je to,že si jdu zítra odpoledne trochu posedět do kadeřnictví:DA to ještě nejsem rozmyšlená,co mi na tu hlavu holička napatlá:D..XD
Dobrou noc:)Dnes půjdu do postele dřív,poslední dny chodím o půl jedenácté a ráno jsem jako oživlá mrtvolka...:D
:*
ta fotka tu musí být-Tom je na ní totiž....

Už si nehrajeme s panenkami...

19. října 2009 v 17:27 | Elisss |  Humanoids
Jak jistě víte,na Deviantartu jsem pečená vařená:D...a už delší dobu mám v počítači uložených několik fotek takových hezkých panenek a dnes nadešel čas,abych vám je ukázala:)Asi začnu být úchylná na panenky:D..neeee,je až příliš mnoho věcí,na kterých si zakládám a Barbínkám jsem,myslím,už odrostla..;)
Jenomže tohle nejsou tak obyčejné panenky:D A přiznám se,že bych tu černovlasou doma vážně chtěla:D.a když ne ji,tak alespoň tu rudovlásku:DMůžete jenom hádat,koho mi připomíná..XD
Pokud máte zájem se podívat na více obrázků,zajděte na profil k idrilkeps.-)
Tak,slibovaná ochutnávka:)Více fotek je pod perexem.
↑Vypadá to,že to má pohyblivé klouby,což je ještě lepší...:))

To You...

18. října 2009 v 12:28 | Elisss |  Designs
Název:To You...
Datum výroby:17.10.2009
Spokojenost:85%
Už to chtělo změnu.Přece jenom, předešlýdesign tu měl být,aby mi dodával pozitivní energii,nabíjel mě.To je sice potřebné v každé situaci,avšak,momentálně už svůj účel splnil a na řadě je zase něco jiného..XD
Dobře,o tolik jiný vlastně není,především jsem se ještě nechtěla rozloučit s okraji,protože jsem si je velmi oblíbila.DJInak,tahle fotka dvojčat...ani nevím,proč tam je:DProstě se mi líbí...
Poslední,na co bych chtěla upozornit,je změna v menu.Pokud se chcete dostat do rubrik,radím,prozkoumejte trochu písmenka...;))Ale to beztak všichni víte:D
Takže,dost bylo řečí.:)
Nový design...:)


Nikdy bych nechtěla být slepá,ale...

17. října 2009 v 13:53 | Elisss |  Moody Status
...ale někdy mám pocit,že by to bylo lepší.
Nevím,ještě nikdy jsem snad nebrečela 45 minut v kuse...
Myslím,že pořád na sobě objevuji nějaké nové slabosti...
První,co byla pro mě dnes rána jako palicí bylo to,když jsem zjistila že je dnes 17 a 16 bylo už včera...
Důvod byl takový,že dokument,zabývající se mojí závislostí,na který jsem se skoro měsíc těšila,jsem prostě prošvihla.
Nechápu,jak se to mohlo stát....
Ještě teď se tou myšlenkou užírám.Mám na sebe vztek.Na Eulipidu my nejspíš trochu ztuhl mozek...
A to druhé,kvůli čemu to prolévám slzy,byl právě dokument samotný.Asi před několika minutami jsem se na něj dodívala.
Nechápu se,neznám se.Stačí mi to,co jsem viděla,zároveň mám chuť,pustit si to všechno znovu...
Dojalo mě to...
Zřejmě se nezmůžu na žádné jiné slovo,jsem až moc vysílená...
Měla bych vám říct,že mám ze sebe samotné až strach.A také strach z Nich.Strach,že se z nich jednou dočista zblázním...
Bojím se,až nadejde den,kdy se třeba dostanu čistě náhodou na koncert.Bude stačit málo....
Asi si půjdu lupnout čtvereček čokolády...:)

Jenom spadla z nebe.

15. října 2009 v 18:30 | Elisss |  Moody Status
Je tady.ŽIJE.Právě přiletěla z planetky,co září poledním Sluníčkem už 14 let,roste na ní červená tráva a na blankytném nebi není ani jeden mráček.Dovolenou si náležitě užila a na Eulipid se jistě někdy vrátí.Zároveň však doufá,že až za Hodně dlouhou dobu....
Co to všechno znamená?
Ne,moji milí,nezbláznila jsem se,jenom mám obrovkou radost,že snad po třech(?) týdnech mám k dispozici internet.
Nebudu vám říkat,jaké šílené excesy kolem toho byly,faktem ale je,že jsem jej měla mít už minulý pátek no..xD
Myslím,že tohle je závislost číslo jedna.Tento virtuální svět a s ním samozřejmě i Vy,protože jste jeho nedílnou Součástí.
Budu muset dohnat všechny novinky o Tokiáčích.Jediné,co mě těch několik dní,kdy jsem byla nadobro odříznutá od "světa",drželo nad vodou bylo to,že jsem mohla v rukou držet toho skvostného Humanoida a nechat se unášet hlasem pana B..:D
Miluji to Album:***
Myslím,že už zítra sem vhodím nějaký smysluplný článek:DMějte prosím pochopení pro El.Nejspíš totiž vidí síť blog.cz poprvé v životě.Tak podruhé no.D
Ahojte Šmoulíci*:)Chyběli jste mi:D

EDITSSS: Víte,co na Eulipidu nevedou?Cafeé.XD
S mlíkem a cukrem♥


TOPlist