Únor 2011

chodíme,bloudíme,hledáme sami sebe.

14. února 2011 v 20:05 | Eillienessis |  Moody Status
tragedy-or-comedy.blog.cz
tragedy-or-comedy.blog.cz
...a já jsem dnes dostala růži.nádhernou.tu nejkrásnější,jakou jsem kdy vůbec měla.každou chvíli se otáčím za sebe,abych se na ni usmála.další měsíc uběhl.city posílily.více toho vím.více jsem toho s ním prožila.během týdne,který jsem strávila na lyžařském kurzu,jsem si vyzkoušela,jaké to je být odkázána pouze na telefonáty a esemesky.v neděli ráno,když jsme odjížděli od školy,čekalo mě tam nádherné překvapení.prostě tam stál,se svým úsměvem.přišel se rozloučit.na Praděd jsem odjížděla plná energie,odhodlaná,že ačkoliv jsem nikdy předtím na lyžích nestála,ten týden nějak ve zdraví přežiji.omyl.nastalo pondělí,já jsem na lyžích ten den ani neuměla pořádně chodit a kolikrát jsem toho dne spadla na zadek,bych ani nespočítala.večer mi volal.smutný a mrzutý.pokazilo se mu kombo.dva dny před koncertem,který měl být ve středu večer v Olomouci a já tam ani nemohla být.naštěstí se to později vyřešilo.asi o dva dny později mi spolužačka,co s sebou měla notebook,nabídla,že se můžu podívat na internet.Měla jsem v plánu zajít si jen na chvíli na facebook.Neměla jsem to dělat.Z jednoho hloupého statusu jsem si velice rychle vyvodila něco,co vlastně vůbec nebylo tak,jak jsem si původně myslela.tak,jak nejsem žárlivá,tentokrát jsem nedokázala zachovat klid.celý zbytek večera jsem už téměř nemluvila,noc jsem prospala jen napůl a další den u snídaně jsem myslela,že v žaludku neudržím ani ten ovocný čaj,který nám tam celý ten týden vařili.nicméně mi chutnal.později na pokoji,když jsem se před kamarádkama rozplakala a v kostce jim povyprávěla,co mě trápí,bylo to už o poznání lepší.navíc mi na svahu přišla strašně pěkná zpráva.a odpoledne,když jsme schvácení z běžek seděli na Švýcárně a popíjeli kofolu,dostala jsem ještě jednu.byla to básnička.všechny pochybnosti byly pryč.
už jsem si zvykla.na každodenní ranní sezení v šatnách,na jeho věčné shazování mých pantoflí z nohou a jejich následné odkopávání kamsi dopryč.na to tiché "Verunko".na dlouhé páteční večery ve škole ve zkušebně.kde se dají sledovat filmy,ležet na gauči a poslouchat hudbu.nebo si vzít do ruky baskytaru a zkoušet společně hrát.povídat si,o všem.už nevím,jak je to dlouho.bylo to ale ve středu,právě jedno z těch úžasných odpolední. ,,lehni si a spinkej",řekl.byla jsem unavená.stulila jsem se na gauči do klubíčka a koukala na něj.přisunul si zesilovač,posadil se na něj a začal potichu brnkat Wake Me Up When September Ends .
Nešlo to.Spát,při něčem takovém.I teď,když ji znovu slyším,mám slzy v očích.Budu se opakovat,ale já k tomu nic jiného říct nemohu.Je to neskutečně krásné.Všechno to,co teď prožívám.I když každý den není zrovna růžový,jsem ve své podstatě stále šťastná.Jiná.Ale šťastná.
chtěla jsem se ještě jako tradičně omluvit,že na vaše weby házím,když to tak řeknu,do slova a do písmene "bobek" .a také jsem měla potřebu pochlubit se,že ačkoliv mi hrozilo,že bych měla na vysvědčení trojku z matematiky,nakonec jsem to zvládla,a tak jsem měla na konci pololetí pouze dvě dvojky,z matematiky a fyziky:).jsem s tím více než spokojená.doufejme,že tohle pololetí bude taky takové.no,a změnila jsem design.ještě budu možná provádět nějaké drobné úpravy,nicméně základ už je hotový.to,co vidíte v záhlaví,jsem já:D.přiznám se,že mě nic lepšího nenapadlo.nuže,užívejte si tohoto vůbec nejegoističtějšího Eliina designu za celou historii jejího blogování vůbec plnými doušky.nezaručuji,že budu takovými "billboardy" ještě někdy něco zdobit;D. závěrem ještě pár obrázků...
tragedy-or-comedy.blog.cz
víkendová.v hlavní roli oblíbené legíny,periodická soustava prvků (jen nějak nevím,proč tam je),"básničkový sešit",deník,kačenka (chudák,leží) a USB kabel :D.no,a ještě ponožky:D.
tragedy-or-comedy.blog.cz
těžké bývá loučení,s tou jeho košilí.a tak jsem si ji v pátek tak trochu "půjčila" :).
tragedy-or-comedy.blog.cz
.



TOPlist