Listopad 2011

C'mon! C'mon!

5. listopadu 2011 v 15:58 | Eillienessis |  Moody Status


Ale tohle je zlé,věru zlé.Myslím,že spousta z vás si už jakž takž zvykla,že článek píšu tak zhruba jednou za měsíc,ale neozvat se celý říjen? To už je vážně moc. A
bych se nějak ospravedlnila,musím říct,že toho skutečně bylo moc.Může se to zdát jako výmluva,nicméně každodenní testy člověka plně zaměstnávají,o víkendech lítáte s hlavou v oblacích a tak není divu,že to tady takto pustne.Nicméně mě samotnou to mrzí, šeredně zanedbávám totiž i vás.Tak tedy tisíc pardonů,a já se pokusím nějak začít.
No.Jak už jsem psala,testy mám naplánované snad na dva týdny dopředu,tudíž to ve škole není žádný med.Přesto ale mohu napsat,že to zvládám více než dobře,samozřejmě,když zhodnotím to,že jinak nemám čas na nic jiného;).Včera jsem ovšem pokazila svůj dosavadní skvělý prměr v indexu.Co myslíte že se stalo? Ano,test z matematiky se stal a protože Ell. v pohodě napíše že 4 děleno 2 jsou přece čtyři a protože se ještě nenaučila sem tam nějaké to znamínko nepřehlížet,je z toho taková sexy břichatá trojka.Ale proč kvůli tomu brečet,že? Nene,to už je větším důvodem to,že náš ročník asi na 90% čeká maturita z povinných šesti předmětů.Pecka.Přála bych vám vidět,jak se celá naše třída tvářila,když jsme se tu "skvělou novinku" dozvěděli.Sdílím názor s Kačkou,která sedí hned o jednu lavici za mnou. "Paní profesorko,můžu vám něco říct? Je to v p****i." Nejhorší je,že vlastně ani pořádně nevím,co za další dva předměty si vybrat,byla jsem rozhodnutá maturovat z češtiny,angličtiny němčiny a základů společenských věd,ale teď? Jelikož jsem téměř skoro rozhodnutá jít na psychologii,zjistila jsem,že se mi bude hodit biologie,z důvodů znalostí lidského těla,navíc mě i baví,ale ten šestý? Vážně nevím.S biologií se vám krásně pojí chemie,ovšem já si nejsem tak úplně jistá,zda bych ji zvládla.K dějepisu nemám vypěstovaný nijak vřelý vztah,takže to vidím na zeměpis.Rozhodně ale nejsem z této situace vůbec nadšená.Ke škole by to možná mohlo stačit.Jo,měli jsme Halloween,minulý týden před prázdninami.Jako tradičně jsme provázeli mrňátka ze základek po různých aktivitách,aby si domů mohli odnést aspoň nějaké lízátko,i když myslím,že potom,co viděli Zuzku s nožem v hlavě (samozřejmě,že to byla jen čelenka...),si možná odnesli i jeden nevšední zážitek,protože vypadala dost věrohodně.Minulý rok jsem šla za čarodějnici a protože jsem nechtěla jít za to samé i tneto rok,oplakala jsem svou úžasnou bílou košili,nacákala na ni temperky,rozstříhala starou sukni od mutti a ve druhý den na školních záchodech jsem se pořádně zmalovala,udělala se ještě více bělejší než jsem a vydávala se za upíra.Den předtím jsme ještě se spolužačkou sháněly umělé zuby,prolezly jsme nespočet obchodů,byly se ptát i v trafice!,protože jsme byly už naprosto zoufalé,načež mi pak večer psala,že u nich doma v Mohelnici dobře pořídila.Druhý den,když jsem si ty tesáky chtěla nacpat do pusy,zjistila jsem,že se mi tam jaksi téměř nevlezou,tak je tu mám vystavené v poličce mezi knížkami aspoň na památku.Ty Halloweeny by mohly bývat častěji,jen nevím,kde bych pořád vymýšlela nějaké nové nápady.Jsem zvědavá,za co půjdu příští rok,pokud se tedy budu moci zúčastnit.Viděla bych to na nějakou lesní žínku:)).
Nevím,zda vám něco říkají Erasure,ale 15.listopadu na ně s Mutti jedu do Prahy. Tahle synth-popová dvojka je totiž její dávná pubertální vášeň,která jí,dá se říct,přetrvala vedle Depešáku a Pet Shop Boys a Queenů až dodnes a jelikož mě na nich tak trošku odkojila,znám v podstatě všechny jejich písničky,aniž bych chtěla,téměř nazpaměť,pojedu s ní.Navíc si vážně nemůžu nechat ujít to,jak maminka uvidí svoje dávné idoly téměř po dvaceti letech poprvé naživo.Už teď se těší jako malá.Strašně mi to připomíná tu dobu,kdy jsem minulý rok měla jet na Tokiáče.Taky jsem se nemohla dočkat.A v březnu už to budou dva roky...
S Blonďáčkem to bude za čtyři dny 11.měsíců.Vlastně to teď na konci října byl už rok,co se známe.Děláme si z toho legraci,možná už by jsme se měli rozejít;).Jen se nám zatím do toho ještě nechce.Doufám,že tento hloupej nápad odložíme na dobu neurčitou.Ještě bych s ním chtěla hodněkrát jít do toho parku,tak jako tomu bylo tenkrát v prosinci,nebo třeba včera.Bylo tam nádherně.Všude to spadané javorové listí,v červených a žlutých barvách,pošmourná obloha a mezi tím vším ty jeho zelené oči.Jeden další z té neuvěřitelné spousty krásných dnů.Čím více se ten prosinec blíží,tím víc mě to nutí vzpomínat na ten loňský.Peroxid už mu skoro odrostl,má téměř svou přírodní blonďatou barvu vlasů.Možná se mi trošku i po tom brunetovi stýská,hnědá mu slušela.Ale stejně,vždyť jsou to jen vlasy:).
A na závěr se musím pochlubit,že mám konečně pejska.Minulý pátek pro něj rodiče jeli do Prostějova.Ve skutečnosti to vypadalo bledě,měli jsme vyhlédnuto několik inzerátů,ale vždycky,když jsme zavolali, měli už prodáno.No a právě Blonďák našel nějakých pět 3 měsíčních štěňátek,za přijatelnou cenu,a ještě to jsou naprostá ňuňata,takže částečně i díky němu mám konečně tu vytouženou společnost.Čekala jsem nějakého malého bobka,přesně takového,jakého jsem viděla na těch fotkách,ovšem z auta vyskočil 13-ti a půl kilový hafan,respektive hafanice.Je to německý krátkosrstý ohař a jmenuje se Bora.Měla to jméno už předepsáno v papírech.Chtěla jsem ji pojmenovat Jolene,ale to doma jaksi neprošlo,tudíž jí zůstalo to původní,nicméně se k ní hodí.
Zatím nemám žádnou lepší fotku,je celkem těžké ji nějak pěkně vyblejsknout,lítá jako pometlo.Ale je úžasná.

♥.


TOPlist