Duben 2012

in the shape of things to come.

1. dubna 2012 v 18:53 | Eillienessis |  Moody Status

Ačkoliv máme prvního aprílovýho dubna,na žádné vtípky teď momentálně nemám vůbec náladu,protože z nosu mi kape jak z vodovodního kohoutku a kašlu jako starej chlap.Ale i přesto,že jsem tak strašně nemohoucí,jsem se KONEČNĚ! rozhodla poprvé v tomto roce napsat.Je to se mnou možné? 3 měsíce jsem na to všechno opět házela bobek.Strašně ráda bych vám chtěla zaručit,že tahle situace se už nebude opakovat,nicméně víte stejně dobře jako já,že by to byl opět jen jakýsi výkřik do vzduchoprázdna.Zkrátka,jako byste mě neznali;).Moc ráda bych ale články přidávala častěji a ještě více bych byla ráda,kdybych se přiměla k vám na web aspoň jednou za ten týden dolízt.Bylo by to fajn.
Půlku druháku mám úspěšně za sebou.A s tou úspěšností to myslím vážně,protože se mi podařilo vysloužit si to nejlepší vysvědčení,které jsem neměla ani v prváku a myslím,že takové už asi ani nikdy mít nebudu.Jinými slovy,jsem pořád ten stejný šprt ^^.Zatím to vypadá,že budu maturovat z pěti předmětů.A taky je tu bohužel velká pravděpodobnost,že můj "sen",maturovat z němčiny se nejspíš neuskuteční.Potřebuji dvouletý seminář,protože jsem v podstatě začátečník a jelikož hrozí jeho nenaplnění,vypadá to,že se budu muset chtě nechtě poohlížet po něčem jiném.Jsem neuvěřitelně namíchnutá.Člověk musí maturovat kolikrát i z toho,z čeho ani nechce a když má někdo zájem,tak prostě nemůže.Vždyť já bych byla tak šťastná.Takhle to vypadá,že si k semniáři biologie(který pro budoucí přijetí na VŠ budu potřebovat) budu muset vzít semniář z něčeho,z čeho snad ani maturovat nebudu,a ještě dvouletý.Prostě učiněná spravedlnost.
Jsem více jak na devadesát procent rozhodnutá zkusit psychologii,pokud tedy udělám tu maturitu;D. Vím,že by to byla práce,která by mě skutečně naplňovala a studovala bych tnehle obor s potěšením,nicméně se obávám,že na ni se stejně nedostanu,protože mezi počtem uchazečů a počtem přijatých je setsakramentskej rozdíl.Pak je tu však ještě možnost jít na pedagogiku a tu psychologii přibrat k tomu.I když to není to,co já chci...
No,uvidíme.Mám ještě dva roky na rozmyšlenou.Ovšem věc,kterou jsem si už víceméně rozmyslela je ta,kam se budu v budoucnu hlásit.
Nikdy mě nenapadlo uvažovat,že bych chtěla jít třeba do Prahy.Ne.Malovala jsem si to tak,že pěkně,až dodělám gympl,budu se hlásit na Palackého v Olomouci nebo na Masarykovu v Brně a domov budu mít "za rohem".
Nechci tvrdit,že jedním z těch důvodů,proč jsem se takto rozhodla,není on.Kdyby on nepřišel s tím,že si podává všechny přihlášky do Čech,nikdy by mě nic takového nenapadlo.Ale on to udělal...
Nevím,nakolik má cenu se tu rozepisovat o podrobnostech.Přece jenom,zavítat sem může prakticky kdokoliv.Mám štěstí,že nejsem zas až tak profláklá;)).Nikdy bych se na něj kvůli tomu nemohla zlobit.Ne,tohle se nedělá.Tohle je každého svobodné rozhodnutí.Nehledě na to,že člověk by se měl dívat do budoucnosti.To je samozřejmnost.Já mohu pouze říct,že je mi to...líto,nebo tak něco.Něco mi říká,že kdyby to záleželo na mně,bylo by to jinak.Jenže to tak není.Je tu ještě spousta lidí,pro které je stejně tak důležitý,jako pro mě.Ty první dny po jeho rozhodnutí byly...škaredý.Bolavý.Citlivý.Při slově ,,Praha",se mi zvedal žaludek,dělal knedlík v krku a po tvářích mi stékaly slzy jak hrachy.Když víte,že se blíží něco nepříjemného a vy s tím nemůžete nic dělat.Jen čekáte,až to přijde.No,a právě tehdy jsem se rozhodla.Pomyslela jsem si ,,dyť ty tam skončíš taky..."
Pořád se bojím.Toho,co přijde.Ale nebylo by to slabošství,vzdát se předem?
Je to na dva roky.Možná.Však on se osud v pravou chvíli ukáže.A já se rozhodla,že budu bojovat.Kdyby to byl kdokoliv jiný.Jenomže já vím,že zrovna on mi za to prostě stojí...

roztomilý domácí mazlíček a nespočet deníků.
HUNGER GAMES! hloupě jsem se domnívala,že po "Twilight mánii" před třemi lety,mě už nikdy nic tak neohromí.tyhle příběhy mě prostě odzbrojily (,,Peetoooo!!!")


TOPlist