Červenec 2012

How do you like my earrings?

27. července 2012 v 15:12 | Eillienessis |  Moody Status



Jak se máte?
Tak abychom si to shrnuli: Měsíc volna je fuč.Neučím se (asi jsem byla vážně bláhová,když jsem si myslela,že se budu dobrovolně šprtat mitózy,meiozy,parapodia,karapax,rostrum,tracheje,tracheidy,parenchym,stigma,zygota,echinodermata,chorda dorsalis,hypotalamus,insecta,endplazmatické retikulum,radula,veliger,zoea,katadromní a anadromní tahy,heterocerkní,homocerkní a dificerkní,plakoidní...brainstorming! ), dřepím doma,uklízím,čtu si,pařím na počítači dobyvatele,koukám se na filmy (no,viděla jsem Breaking and Entering,ale kdyby tam nehrál Jude Law,nejspíš se na tenhle počin ani nepodívám a jedno ráno jsem si z DVDčka pustila My děti ze stanice ZOO a to nejspíš jen z toho důvodu,že jsem v tu chvíli měla chuť dívat se na chudáky feťáky,protože jsem měla melancholickou náladu),čtu,momentálně Malé ženy od slečny Alcottové,které jsem měla zastrčené v poličce už od Vánoc a konečně na holky přišla řada-vlastně ženy.Nádherný historický román z druhé poloviny 19.století,odehrávající se ve Spojených státech,o čtyřech dospívajících sestrách,romantické Meg,nezkrotné Jo,tiché Beth a rozmazlené Amy,kterým ani jejich vlastní chudoba nezabrání v tom,aby si přes veškéré útrapy snily a plnily své vlastní sny a užívaly si života.Jsem zhruba za polovinou knihy,už tedy čtu druhou část,kde jsou již všechna děvčata víceméně dospělá,jejich příběh však pokračuje dál.Upřímně mě tahle knížka překvapila víc,než bych očekávala.O Ženách jsem slyšela několikrát v minulosti a vždycky si je chtěla přečíst,ale vůbec by mě nenapadlo,že se mi natolik zalíbí.Ne každý tyhle dobové knížky čte rád,ale pro mě mají takové své osobní kouzlo...no,jednoduše doporučuji;).Semtam foukám do bambusu,semtam píšu,láskyplně pozoruji každý večer Amandu s Becky,jak se ládují okurčičkou a sépivou kostí (rostou,šnečci,rostou ^^) a také cvičím (opět mořím své tělo a pak ho potěším pytlíkem gumových žížalek,jako třeba cca před půlhodinou).Navštěvuji Vatiho a babičku a jednou jedinkrát jsem byla posedět s Gábi na pomerančovém džusu.Jedné věci si ale cením.Oproti minulému roku jsem letošní prázdniny více s Blonďákem,o dost více,řekla bych.To je fajn.Fajn...skvělé!:)) Za ten měsíc jsme byli u vody,kde jsme se váleli před stanem na dece,užívali sluníčka (no,užívali,já se mazala každých 15 minut opalovacím krémem,protože jsem se už v červnu stačila lehce připálit a oloupat a nechtěla jsem to absolvovat znova),vařili těstoviny a polívku a také jedno odpoledne leželi na lehátku a aniž bychom hnuli brvou,jaksi jsme na něm dopluli až na protější břeh;D,byli jsme se podívat na Berounských slavnostech a v letním kině,slavili jeho narozeniny...spousta krásných dnů.Doufám,že i srpen bude takový.Že spolu třeba ještě někam pojedeme,že vůbec budeme spolu,protože to strašně rychle zase všechno uteče,přijde září,já budu ve třeťáku,přibudou semináře,přibude učení,já si z toho budu dělat zbytečně hlavu a on bude prostě pryč a já budu z toho všeho smutná a v depresi,fuj...teď je nejspíš ta nejvhodnější doba,aby člověk přestal myslet na to,co bude a ,,žít okamžikem",takže za okamžik (zítra) tu bude všemi šternberskými obyvateli a přilehlým okolím žhavě očekávaný Šternberský kopec a s ním Wohnout,Eddie Stoilow,Tublatanka,Horkýže Slíže,Tonya Graves a ti ,,další" a samozřejmě spousta skvělých lidí.Já osobně se nejvíc těším asi na Clou,protože to jediná kapela,která mě z těch všech letos nějak více zajímá a před těmi 3 (?! nejsem si jistá jestli třemi nebo čtyřmi) lety jsem ji čirou náhodou už jednou měla možnost vidět na mém prvním a nejspíš také posledním RfP ,který jsem kdy vůbec navštívila:D.Rosničky předpovídají slibné teploty a slunečno,za což jsem ráda.Minulý rok hráli jako poslední No Name a já tam stála v tom lijáku totálně promočená,blátíčko až na zubech...mňam.Není to moc příjemné.Takže,už se moc těším:).Když jsme ještě u té hudby,pokud máte rádi Linkin Park,tak směle do nového alba Living Things,protože je to jako vždycky naprostá pecka a protože jsem dospěla k závěru,že Chester je nejspíš další Bůh,což se nestává moc často (jediní Bohové bývali vždy bratři Kaulitzové a Brian Molko...) a dále Bloc Party a jejich Silent Alarm,což je takové klasické indie a do třetice Jack White a Blunderbuss . Přemýšlím,jestli je to všechno,co jsem chtěla napsat.Nejspíš ano.Ta příšerka pod nadpisem jsem já a společně s ní ještě přikládám další fotky:


You'll lead me right into the sun.

4. července 2012 v 15:16 | Eillienessis |  Moody Status
Rok 2011-13 článků.Rok 2012-1 článek :D.Je to spíš k pláči,půlka roku pryč a já píšu teprve druhý záznam.Co se dá dělat,budu doufat,že příští rok budu snad o něco více plodnější (zní to jako bych byla jabloň). Každopádně,jsou tu prázdniny! Mám za sebou polovinu studia na střední škole a nejspíš se vám nebude ani chtít uvěřit,jaký jsem šprt,ale já to vážně dala na samý.Upřímně,nevěděla jsem,zda jít za matikářem a otevřít si na něj pusu (jaké má právo takhle klamat?!) a nebo mu namísto toho jenom zlíbat ruce.Nejhorší na tom je,že jsem o nic takového nikdy neusilovala,v podstatě si stejně myslím,že jedničky na vysvědčení z matematiky jsou u mě jen prachobyčejný podfuk,protože je to o tom,že se naučím postup.Moje logické myšlení je ve skutečnosti někde hodně daleko na dovolené od té doby,co jsem se narodila.Už to nebudu dále rozebírat,můj učitel je trol,já jsem dítě štěstěny a babičku to dojalo:)).Ale když jsme teda ještě u té školy,nevím,asi jsem blázen,protože...napadlo někoho z váš učit se i o prázdninách? Ne? Já tedy ještě nevím,možná to neuskutečním ani já,ale je fakt,že s brigádou to,bohužel,vypadá bledě,nikam za humna nejspíš taky nevytáhnu paty a nechci na konci prázdnin naříkat,že stály za nic.Pravda,ležet v učebnicích je nic moc,ale můžu si pak aspoň říct,že jsem dělala něco užitečnýho,ne? No,teď,když to sem tak píšu,příjde mi,že jsem asi vážně magor.Ale tak maturitní knížky a přepisování a doplňování pojmů biologie rostlinek z prvního ročníku,plus když připočteme aktivní procvičování angličtiny sledováním filmů s titulky,to není nic divného,myslím.Nechám si to ještě projít hlavou ^^.
Taky jste jeli letos na Rock For People? Tak to je fajn,protože já opět ne.Letos to vypadalo po finanční stránce velice slibně,ale pořád se veškeré zařizování odkládalo a odkládalo,finance se investovaly jinam a tak si teď tak sedím u počítače a myslím si na The Kooks,Prodigy,Faith No More,Anetu,Crystal Castles a moje milé The Subways a mohu jen litovat.Zase to nevyšlo.Nicméně,říká se do třetice všeho dobrého.Možná si prostě ještě musíme počkat.Počkám si a ráda,pokud tam pojedu s Ním...
Nemusím však zoufat,protože 28.července je tu Šternberský Kopec a i když to nebude žadný Rockfor,bude tam určitě spousta skvělých lidí a dobrá atmosféra:).
Co bych vám ještě pověděla...jo,přesně před šesti dny mi bylo "sladkých 17".Všichni říkají,jak je to úžasnej věk a já si připadám strašně stará.Není to tak dlouho,co jsem si zoufala,že je mi 15 a že za žádnou cenu u sebe nebudu nosit nějakou občanku a není to také tak dlouho,co mi bylo 16 a já chtěla,aby mi bylo teprve 15.A dnes,dneska bych si přála to samé.Nejspíš na tom vážně něco je,když dospělí říkají malým dětem,aby byli rádi,že jsou malí.Já jsem malá a větší už nejspíš nikdy nebudu (chtěla jsem aspoň těch 160! ach jo...),ale stárnout budu celej svůj život.Vždyť příští rok už mám být dospělá.Co to vůbec znamená,být dospělá? Taky znám pořekadlo ,,jsi starý natolik,nakolik se cítíš". S tím bych souhlasila,když mám chřipku,připadám si,jako bych měla celej život za sebou a čekala už jen na to,až se dostanu do nějakého lepšího světa a někdy se řehtám každé hlouposti,jako by mi bylo pět. Nebo se mi vůbec nelíbí věta ,,jsi dost starý na to,aby jsi už měl rozum".Když chci být blázen,tak budu přece blázen.Všichni jimi chceme být,alespoň na chvilku.
Zanechávám veškeré filozofie,bylo by to nadlouho a ne každý má chuť číst články o deseti odstavcích.
Ačkoliv nejsem na svůj věk kdovíjak pyšná,dostala jsem dva dárky,že kterých jsem měla opravdu radost.Xaphoon ( čti zafůn),o kterém jsem psala už i dříve,tuším.Dechový hudební nástroj,originál vyrobený z bambusu Brianem Wittmanem,se zvukem podobným klarinetu a saxofonu.Už umím jakž takž stupnici a až se naučím Summertime od Gerschwina,tak budu skutečně dobrá:D.A tím druhým pokladem od M. (vlastně dvěma),jsou šneci! Jsou živí,milí,lehce slizcí,s ulitou tvarově podobnou homolici,řekla bych.Druh-Achatina Reticulata,původem z Afriky,konkrétně Zanzibar a Tanzánie,druhý největší plž na světě,jejich ulita dorůstá během 10 měsíců délky 16-20 cm.Bohužel jsem zatím nepořídila kvalitní fotky,ale v příštím článku bych se ráda pochlubila (snad to nebude až příští rok).Zatím jsou velcí asi jako normální páskovka,možná,že tu ulitu mají o něco větší.Jsou to ale velice věrní společníci,je velice nepravděpodobné,že by kdy stihli opustit váš pokoj:).
Co se týče hudby,zjistila jsem,že se můj hudební vkus je stále ještě ve vývoji.Coldplay jsem měla vždycky celkem ráda,ale nikdy to nebyla kapela,kterou bych nějak vyloženě obdivovala a měla potřebu poslechnout si celou jejich diskografii a v poslední době k tomu nemám daleko.A to samé Radiohead.Učiněné umění! U některých kousků si říkám ,,ale tohle už je vážně trošku bor*el" (doufám,že jsem teď neurazila žádného zarytého fanouška),ale celkově bych řekla,že je to jedna z nejinspirativnějších skupin vůbec.Je mi ale nad slunce jasné,že kdyby mi někdo v před sedmi lety pustil jednu jedinou ukázku,nejspíš bych si klepala na čelo.Ano, i k takovýmto poznatkům se člověk může časem propracovat.
Měla bych si začít pomaličku balit věci.Zítra ráno bychom měli s M. vyrazit na pár dní pod stan k vodě,snad to na těch pár dní,odříznutí od veškeré civilizace,jen s opalovacím krémem a kapesním nožem,přežijeme:D.Ještě pár fotek na závěr:
To jsou stejně ty nejkrásnější kytky.
Knížka,kterou jsem o víkendu dočetla.Četla jsem ji ještě ve škole a bylo vážně vtipný sledovat ty obličeje mých spolužaček,když se mě ptaly ,,Jé,co to čteš,Veru?" a já jim ukázala obálku.Třeba si myslí,že jsem mentálně narušená.Příznivcům psychologických románů vřele doporučuji.
To je ta bambusová píšťalka...

...a tady je poslední přírůstek do mého šatníku.Ráda nosím košile všeho druhu,prostě se mi to líbí a navíc některý jsou fakticky pohodlný.Právě jsem je spočítala a myslím,že jich mám asi 12.A ten kytičkovanej potisk,ách!:D
Užívejte ♥.


TOPlist