Září 2012

Hardly anything there for you to see.

8. září 2012 v 18:32 | Eillienessis |  Moody Status

Zdravím vás.Prázdniny jsou za námi a nastal opět tuze nechtěný návrat do ústavu.Je zvláštní,že ten srpen mi utekl oproti červenci tak rychle.Jeho náplň byla však téměř stejná jako tomu bylo u prvního volného měsíce.Otročina doma (ve skutečnosti mi to zas až tak nevadilo,Mutti mi už od malička láskyplně říkala ,,ty seš moje hospodyňka,že?" a sem tam nějaké povyražení v podobě místní kultury.Příští rok vidím to dvouměsíční volno na seminární práce,autoškolu a přípravu na maturitu.Vlastně mi ani nedocházelo,že už mám jít 3. zase do školy.Do té doby,než jsem skutečně se zvoněním přiběhla do třídy a hudrovala,že ten řidič si popletl závod o čas s vyhlídkovou jízdou.Je nás o jednoho míň,takže už jen pouhopouhých 23 jedinců (jeden dal přednost judu na jiné škole v Olomouci),neotevřeli mi seminář z němčiny,a tak jsem si místo něj nakonec vybrala chemii (dějepis není moje parketa a deskriptivní geometrie po dva roky by mi k ničemu nejspíš ani nebyla),tak jsem zvědavá,jak to zvládnu.To bych se pak mohla možná s klidem hlásit i na medicínu,když mám biologii,chemiii...ještě jednoletej seminář fyziky a bylo by to ideální.A místo ZSV matika.Problém je v tom,že by mě to nejspíš nebavilo.No a fyzika,to je další problém.Poslední rok fyziky s tím ,,nejúžasnějším" profesorem na gymplu.Je asi tak velkej jako já (takže takový metr a půl),váží asi o 20 kilo míň než já,celkově,člověk by si pomyslel,že je to nás vrstevník,ale on už si nějaký ten rok chodí po škole s doktorátem.Hned první hodinu fyziky (pátek,poslední 6. hodina >_
Cítím to v kostech,že tento rok bude jiný než ty dva předchozí. Jak už jsem psala,začaly nám semináře,takže slovo ,,maturita" je u nás čím dál tím víc aktuálnější.Jsme už skoro mazáci.Přijde mi to jako včera,co jsme jeli na seznamovák.Co jsem byla v prvním ročníku.Všechno to bylo tak nové,lepší,než na základce.A to jsem tenkrát ani netušila,že za dva měsíce to začne být ještě lepší.Jo,ten tehdejší brunet mi tím svým úsměvem úplně pomotal hlavu.Ještě teď se musím usmívat,když si na to vzpomenu.Bylo mi 15,jemu 17.Já byla prvačka,co se teprve rozkoukávala,on už chodil do třeťáku.Dnes už jsem tou 17-tiletou třeťačkou já.Vůbec mi hlava nebere,kam ten čas tak strašně rychle utekl.Už není žádné ranní sedání v šatně,žádné společné svačiny o přestávce ani žádné přání ,,hodně štěstí" bezprostředně před testem.Tak nějak občas čekám.Na ten okamžik,že ho potkám na chodbě,pozdravím,usměju se a až ho budu míjet,tak ho třeba zatahám za cíp od košile.Jo,tak nějak.
Co naplat,je to přirozené.Některé jiné už to potkalo,některé to ještě čeká.Tohle všechno však není konec,ale nový začátek.A pak,zítra už to bude rok a tři čtvrtě od prvního prosincového odpoledne:).Jen je škoda,že budu muset odjet na cyklistický kurz.Čeká mě tedy týden v Oskavě a každý den několik desítek kiláků na kole v nohou.A jelikož nejsem vůbec,ale VŮBEC trénovaná,doufám,že to přežiju:D.Nakonec by se chtěla všem návštěvníkům (pokud ještě nějací zbyli) omluvit za to,že na to tady tak nehorázně hážu bobek,a nejen tady,ale i na vás,vždyť mě znáte.Hodně štěstí,do toho nového školního roku,jsem si jistá,že se nám všem bude určitě hodit!:) A já snad na konci září napíšu.






TOPlist