Říjen 2015

a face in the middle of a broken frame.

20. října 2015 v 21:05 | Eillienessis |  Moody Status

Měsíc zimního semestru je za mnou, a přestože se kvůli škole zrovna dvakrát nepředřu, mám pocit, že času je pramálo, proto jsem využila toho, že si momentálně nechávám zaschnout první vrstvu laku na nehtech, abych napsala alespoň pár řádků. Dny plynou rychle, chodám spát kolem dvanácté, na přednáškách se mi občas chce spát, přesto se snažím téměř nic nevynechávat, zapsala jsem si totiž něco přes čtyřicet kreditů, a tak bych nerada něco podcenila, následkem toho však trávím úterky a čtvrtky pomalu jenom v lavici, což je poměrně vyčerpávající. Sem tam (přibližně dvakrát do týdne) zajdu na brigádu. Snažím se jíst zdravě a omezit především sladké, z čehož vyplývá, že o víkendu, zejména na návštěvě u babičky, vždy naprosto selhávám, a jsem pak naštvaná, jak slabou vůli mám. Momentálně jsem zahájila nahrazování pamlsků pojídáním vysokoprocentní hořké čokolády a zdá se, že to funguje, nicméně během prvních dvou dnů se nedá ještě zas až tak moc pokazit (v kabelce mám pořád ještě tyčinku těch ledových kaštanů, noc je ještě mladá, kdoví, co se s ní dnes třeba stane...).Ruku v ruce s tím jde i pravidelné cvičení, které mi tedy zatím výrazné problémy nedělá a každý večer se na něj v podstatě těším. Po večerech se snažím si číst, večeřet se svými drahými slečnami spolubydlícími, udělat něco do školy, podívat se na seriál, tudíž nic extrémně zvláštního. Všechno během týdne probíhá zcela v nejlepším pořádku, a přesto se něco děje. Až během víkendu to na mě všechno dopadne a zjistím, že to tak úplně není pravda. Předpokládám, že se jedná o podzimní depresi, jinak si to nedokážu vysvětlit, nebo mám spíš strach vysvětlit si tyto moje opakující se stavy jiným způsobem. Přednášející z psychologie tvrdí, že zhruba polovina mých vrstevníků užívá antidepresiva, zatímco ta druhá ,,pouze" alkohol. Zajímalo by mě, do jaké kohorty se hodlám zařadit já;). Přesto se snažím dál, jenom mám obavy, jak dlouho mi to vydrží. Mám pocit, že musí přijít nějaká radikální změna, jenom nevím, zda někdy vůbec nastane. A pokud ano, pak kdy? Co s sebou odnese pryč, co nového mi do života přinese? Mám příliš mnoho otázek, které mi víří hlavou, ale protože na ně neznám odpověď, neměla bych se jimi dál zaobírat. Mohla bych zabřednout do bezbřehých úvah o všem a dohromady o ničem, ale nechci tu být příliš dlouho. Taky se tak někdy ptáte sami sebe?
Zítra mě čeká docela náročný den, s jistou pravděpodobností ranní prezentace v managementu, práce, poté možná oběd, poslední oběhání obchodů s módními doplňky a pak už ,,jen" plné přípravy na večerní pasování prváků na naší katedře. Téma je Předávání Oscarů, a protože naše malá čtyřčlenná skupinka jde ve stylu Velký Gatsby, byla jsem si dnes na poště vyzvednout boa, zítra však ještě musím rychle splašit nějakou čelenku do vlasů a falešné perly, tak snad bude zítřejší lov úspěšný. Už teď jsem - nicméně tak příjemně - nervózní, jak to všechno dopadne. Á, vypadá to, že i druhá vrstva je už suchá. Mějte se pěkně:).

♥.


TOPlist